To je život
Prokurátor ve tři ráno
Každý z nás nosí v hlavě jeden příběh, který čas od času vypráví. Sobě ve sprše. Kamarádce u vína. Cestou autem, když…
Číst celý zápisek →
Dávám Holce z Festivalu pár dní pauzu
Dávám na pár dní pauzu Holce z Festivalu. To je můj mikro·román, ze kterýho se nějak stal minimálně románek, syrovej. A hodí…
Číst celý zápisek →
Vždycky mě bavilo psát
Vždycky mě bavilo psát. Cokoliv, co nesouviselo se školou. Třeba písničky pro kapelu Chinaski, byla to naše dětská hra s kamarádkou, naše…
Číst celý zápisek →
Znáte kancelář Oddělení smutku?
Takovej malej kamrlík v hlavě, a obvykle tam sedí upocenej úředník s povolenou kravatou a ve tři ráno zničehonic vytáhne zaprášenej šanon…
Číst celý zápisek →
Self-advocacy. Nebo prostě: Narovnej si záda!
Od školky nás cvičí hlavně k tomu být nenároční. Nechtít moc. Tiše se vejít do rožku na koberci, ať naše kostky nezasahují…
Číst celý zápisek →
A co tvoje morální hodnoty?
A co tvoje morální hodnoty? Položil vám někdo tuhle otázku? A jak moc jste se v tu chvíli cítili jako pěkně vystydlý…
Číst celý zápisek →
DARVO
Moment, kdy se z člověka s potřebou stane problém? DARVO. Už se vám někdy stalo, že jste se partnera nebo partnerky zeptali,…
Číst celý zápisek →
Já o voze, ty o koze – whataboutism!
Dítě dorazí ze školy s koulí z matiky. Když se nadechnete k nutnému kázání, dostanete pravděpodobně odpověď: „Ale mami, pětku dostali úplně…
Číst celý zápisek →
EXTRA KRÁVA
Vypínám radar. Pokud mě kvůli tomu budete mít za krávu? Fajn. Protože budu ta nejhlasitější a nejvíc EXTRA KRÁVA v okolí! Která…
Číst celý zápisek →
Chuť dřevěných kostek
Někdy si člověk myslí, že má v hlavě pořádek. A pak ho úplně rozhodí vzpomínka na dřevěnou kostku. Na dřevěnou kostku a…
Číst celý zápisek →
Optimalizace procesů v Claude Code je jako výchova dětí. Tedy skoro.
Sedím nad souborem, který se jmenuje CLAUDE.md. Takový vnitřní manuál pro AI. Říká jí, kdo jsem, co dělám, jak chci, aby se…
Číst celý zápisek →
Vzpomínka na dětství
Nevím, proč jsem si včera večer před spaním vzpomněla na malý kumbál v bytě, kde jsem vyrůstala. Tmu a specifickou vůni, kterou…
Číst celý zápisek →Proč si vezu půl kila Lokumu z Antalye?
🇹🇷 Antalya v prosinci ❤️ Město ostré jako jazyk tureckého prodavače dětských fotbalových dresů, a mokré jako britský venkov, akorát že s…
Číst celý zápisek →
Jednou tě to zabije aneb NAPRAVOVACÍ REFLEX
Znáte to? Kamarádka si vám stěžuje na manžela a vy už máte připravených pět řešení. Kolega zmíní, že mu něco nefunguje, a…
Číst celý zápisek →Ženské komuny s dětmi. Utopie, realita a feministické sny
Bylo půl třetí ráno, seděly jsme na gauči s prázdnou lahví vína a ona řekla: „A co kdybychom koupily ten statek společně…
Číst celý zápisek →