Kapitola 74: Balkon
Do Gdaňsku letěla ten rok podruhé, tentokrát s bývalým mužem a s dětmi. Bylo to poprvé, co po rozvodu odjeli někam jako něco, co se zdálky podobalo rodině, a La...
Rubrika: Vlastní tvorba
Kapitola 72: Modřiny
I po Gdaňsku jeli do Banátu. Rozešli se v červenci a v srpnu spolu odjeli na dovolenou, protože tak zamotané to bylo. Banát byl odjakživa jejich, jejich svoboda...
Okurková sezóna
Sauer-Gurken-Cajt! 🙂 Chtěla jsem napsat, že „okurková sezóna“ do České republiky přišla až s mým narozením, ale dočítám se, že to bylo mnohem dříve....
Kapitola 66: Misky
Kypr si Laura zapamatovala jako legraci. Ostrov, kde se jezdí vlevo a přejídání je skoro národní sport. Malé misky velkých zázraků, co se tváří nevinně, a po se...
Meta, věta, sketa
Holt chceš někdy někde sakumprásk použít slova jako věta, meta nebo sketa, až je z toho konec světa 🙂 🤷🏼♀️ Kdybys odpověděla na všechny moje otázky světa,nebyl...
Kapitola 65: Dvanáctého
Po tom večeru v hospodě dělala Laura to, co uměla nejlíp. Sbírala střepy a skládala z nich most. Napsala mu, dlouze, ne ve vzteku, vysvětlovala, podávala ruku, ...
Čtyři potažení
„Viděl jsi ji někdy plakat?“ První potažení Pomalu si poprvé potáhl z jointa a pousmál se: „Jo. Ale to nebyly slzy smutku. To byly slzy, kterými chtěla spálit v...
Kapitola 62: Dvě labutě na obrázku
Koncem ledna měla v Praze večírek. Opožděnou vánoční sešlost s lidmi, se kterými pracovala, jeden z těch večerů, na které se těšila, protože tam byla sama za se...
Kapitola 58: Okamžik
Prosinec v roce 2024 patřil jí. Tak nějak se to seběhlo, že celý ten měsíc se odehrával v jejím světě, na jejích koncertech, mezi jejími lidmi, a Marek do něj j...
Kapitola 57: Za pět minut dvanáct
Na konci října jeli zase do Jihlavy, na festival dokumentů. Tentokrát ne do tělocvičny mezi karimatky a cizí spáče, ale do bytu, který si pronajali jen pro sebe...
Kapitola 54: Banát 2024
Po té písničce roztály ledy a oni se začali na Banát domlouvat spolu. To samo o sobě bylo víc, než Laura čekala. Že to plánují jako dvojice, ne že ona jede za n...
Kapitola 53: Mokrej budeš vždycky
Po vodě se Laura snažila žít. Šlo to ztěžka, protože to strašně bolelo, ale dělala, co se dá. Napsala si pro sebe i pro ostatní takový tip k vodě. Skoč, vejdi, ...
Kapitola 52: Pády a stan
Spát pořád neuměla. Ale naučila se s tím zacházet líp. Když nejde spát, dá se mít hezky i jinak. Dá se snít. Třeba o východu slunce ve 4:55. A když je to snění ...
Kapitola 51: Tělo to ví dřív
Na jaře měly děti narozeniny. Synovi v březnu, dceři v dubnu, a Lauře při dceřiných desátých poprvé v životě došlo, že šmoulí zmrzlina není vůbec špatná. S dětm...