Takovej malej kamrlík v hlavě, a obvykle tam sedí upocenej úředník s povolenou kravatou a ve tři ráno zničehonic vytáhne zaprášenej šanon a zařve:
„A CO TOHLE?! VZPOMÍNÁŠ? VZPOMÍNÁŠ, JAK BYLO HEZKY?!“
A je mu úplně fuk, že zbytek firmy, ve který jste mohli ještě najít
- rozum (aspoň na půl úvazku),
- srdce,
- kámošky
- i terapeutku,
už dávno podepsal výpověď a bouchl šáňo 🙂
Jen tomuhle úřednickýmu šimlovi to nikdo neřekl 🙂
Listuje si složkou, kde jsou jen letní večery a sranda. Žádný blbý věci, žádný vzpomínky, který jsou nepříjemný. Jenom navoněnej lesk. A tělo na to skočí jako idiot. Žaludek se sevře a ty fyzicky cejtíš, že ti někdo nebo něco chybí.
Tak bacha! Stesk není vždycky jen intuice, že by něco mělo být jinak.
Dost často to může bejt dočasná porucha provozu. Jeden otravnej zaměstnanec, co měl dostat padáka už před několika lety, a ty mu furt platíš za nevyžádané přesčasy.
Je úplně jedno, jestli je to ex, práce, ze které jsi utíkal, nebo kámoš, co tě pomlouval za zády.
Tenhle upocenej magor z kanclu prostě vytáhne cokoliv, co stihl označit štítky „BYLO TO HEZKÝ“ a „CHCI TO JEŠTĚ“ dřív, než se to celé začalo rozpadat.
Takže až ten šanon v noci zase vytáhne, řekni mu: „Dík za report, beru na vědomí. A teď to vrátíme na svoje místo.“ 🙂
Stesk je lidskej.
But, otevírat kvůli tomu znova ty zavřený dveře?
Not.
Chybět ti může cokoliv, i žvejkačky Hubba Bubba z dětství. Jen už víš, že je nechceš, protože jsou rychle vyžvejkaný. Klíče od baráku rozdává tvůj rozum, tomu přidej, ne tenhle upocenej blbec z rožku kanclu! 🙂
