Dávám na pár dní pauzu Holce z Festivalu. To je můj mikro·román, ze kterýho se nějak stal minimálně románek, syrovej. A hodí se k němu mít po ruce kapesník!
A protože se dneska potím, neměla jsem ještě navíc náladu přilejvat další slanou vodu do klávesnice. Chtělo to něco přidrzlého 🙂
Víc „tak jo, holky, jdeme se tomu konečně zasmát“.
Jmenuje se to Cynická příručka pro rozvedené slečny. Takže prostě příruční knížka. Knížka, co může bejt při ruce.
Černej humor a růžový brejle dokonale ohmataný 🙂 Návod k obsluze pro ženský, co zrovna restartujou vlastní život.
Příručka ještě není úplně hotová (zato já z toho vedra jsem), pořád ji ladím.
Jenže ona dokonalá nebude, ani jako život není dokonalej, ale věřím, že se může stát dobrou společnicí při skleničce vína 🙂
Takže jestli ji chceš, stačí mi nechat e-mail. Jakmile bude na světě, s láskou ti ji pošlu.
Dneska se potí každej, kdo se snaží vypotit do světa něco svýho. Večeři, nabídku, vlastní názor na poradě a možná i šťastnej úsměv, i když to zrovna nejde. Tak se to nebojme pustit. Kdyby něco nefungovalo, tak je to proto, že je strašnej hic!
Teď ale zavírám počítač, protože nás s děckama čeká výheň ještě o kus větší: Dobrodošli v Sloveniji!
Nejdřív jdeme natrhat kytku učitelkám. Konec školního roku, žejo. To se musí.
Nazdar 🙂❤️
