Znáš to. Probudíš se, venku ptáčci dělají to svý ezo-mír-a-láska, ale ty máš pocit, že ti na hrudníku sedí tlustej cynickej kocour a dech máš rychlej jak po maratonu. Něco je hrozně špatně, svět končí, nebo jsi zapomněla vypnout žehličku?
Mozek, ten hysterickej internista, hned prohledá vnitřní archivy a vytáhne i to trapný selhání z deváté třídy, jen aby tu paniku něčím vysvětlil.
Klid, neumíráš! 🙂
Za to může chemie, ne tvůj život
To jen tvoje hormonální fabrika odpálila ranní dávku kortizolu, co tě má normálně vykopnout z postele lovit mamuty.
Říká se tomu kortizolová probouzecí odpověď: hladina stresového hormonu vyskočí v prvních třiceti minutách po probuzení nejvýš za celý den. U vyrovnaného systému je to jemný budíček. U přetaženého místo něj vstříkne do žil čistou apokalypsu.
A pak už jenom ležíš a tělo si žádá důvod. Honem hledá, na čem se ten pocit zachytí. Faktura. Ten jeden mail. Věta, co ti někdo řekl v úterý. Protože strach bez příčiny je nesnesitelnej, tak mu rychle vyrobíš příběh, aby aspoň na něco ukazoval.
Tenhle text je jedna z kapitol Cynické příručky pro rozvedené slečny, která už vyšla 22. července ve 21:13 a je zadarmo.
Jenže ten příběh není zpráva o tvým životě. Jsou to chemický fake news tvýho mozku.
První pravidlo přežití zní: nevěř ničemu, co si tvoje hlava myslí před osmou ranní a před prvním kafem.
Proč to někdo má a někdo ne
Silnější je ta ranní vlna u lidí, co dlouho žili v pohotovosti. Ve stavu, kdy člověk skenuje cizí náladu dřív, než zjistí, jak je jemu samotnému. Odborně hypervigilance. Lidsky: máš v hlavě hlídače, co dělá obchůzky i dlouho potom, co válka skončila. Nikdo mu neřekl, že už může jít domů.
A nemusí jít o vztah. Takhle chodí ráno i lidi z práce, ze který v šest odejdeš a doma pak ještě dvě hodiny přehráváš, jak se na tebe někdo podíval. Nebo dcery matek, u kterých se nikdy nevědělo, jaký dneska bude vzduch.
Protizbraň
Místo katastrofickejch scénářů nasaď protizbraň.
Spusť nohy z postele a zaraz chodidla do podlahy. To je fyzickej důkaz, že gravitace funguje a nikam nepadáš.
A pak ten chemickej útok hackni krabicovým dechem: nádech na čtyři, zadržet na čtyři, výdech na čtyři, zadržet na čtyři. Používají to i mariňáci, když jim kolem hlavy lítají granáty, tak to snad zafunguje i na tvýho ranního goblina.
Za pár minut se ten balvan na hrudi smrskne na kamínek v botě. Svět nehoří. To jen startuje další den.
A pozor, tohle pravidlo neplatí jenom o samotě v posteli. Platí na všechno, co bys ráno chtěla naštvaně odepsat šéfovi, matce nebo kamarádce. Před kafem se nerozhoduje. Před kafem se jenom dýchá.
Tak se narovnej a běž si postavit na to kafe ☕
Tenhle text je jedna z kapitol Cynické příručky pro rozvedené slečny, která už vyšla 22. července ve 21:13 a je zadarmo.
