Rubrika
Štítek: Milování
-
Kapitola 54: Banát 2024
Číst celý zápisek →: Kapitola 54: Banát 2024Po té písničce roztály ledy a oni se začali na Banát domlouvat spolu. To samo o sobě bylo víc, než Laura čekala. Že to plánují jako dvojice, ne že ona jede za ním. Zase se milovali. A Laura mu odpustila, jak odpouštěla vždycky, rychle a celá, protože jinak to neuměla. Jeden večer si dali extázi.…
-
Kapitola 49: Vyrážka
Číst celý zápisek →: Kapitola 49: VyrážkaÚnor toho roku byl suchý. Ne počasím, počasí Laura skoro nevnímala. Suchý uvnitř, jako když se dlouho nic neděje a člověk se přistihne, že čeká, neví na co. Měli se vidět. Laura se na to těšila celé dny, zařídila děti, sbalila se a vyjela. Kousek za Táborem se mu pokusila dovolat. Marek to nebral, ani…
-
Kapitola 44: Lavička u zoo
Číst celý zápisek →: Kapitola 44: Lavička u zooPrvního listopadu měla Laura narozeniny. Marek na oslavy nechodil. Na žádné, vlastní ani cizí. Na té její nebyl taky. Byl v Praze, ve svém novém světě, kde zrovna začínal být vidět. Pár dní předem mu Laura přesně řekla, co by si přála. Víno, kytku, polibek. Místo toho přišla zpráva. A tobě Lauro všechno nej k…
-
Kapitola 43: Bez hradeb
Číst celý zápisek →: Kapitola 43: Bez hradebMarek auto neměl. Když k Lauře jezdíval, jezdíval vlakem. Z Hlavního na Tábor, z Tábora ho Laura vždycky vyzvedla u nádraží ve svém berlingu, které už dávno rezignovalo na představu, že by se kdy mohlo lesknout. Po Lounech, ještě v září, přijel ne poprvé, ale jinak. Stál pod hodinami s batohem přes rameno a v ruce…
-
Kapitola 40: Jeho léto
Číst celý zápisek →: Kapitola 40: Jeho létoSrpnové ráno má v sobě zvláštní tíhu. Ne zimní, ne jarní. Srpnová tíha je teplem, přesyceností, pocitem, že léto přetrvalo o den déle, než bylo zdrávo. Laura vstávala jako vždycky. Děti, snídaně, zahrada. Rutina, která funguje bez ohledu na to, co se děje uvnitř. Jestli je zima nebo léto. Tohle bylo na domácnosti možná to…
-
Kapitola 39: Líbíš se mi
Číst celý zápisek →: Kapitola 39: Líbíš se miLaura odjela za Julií na chalupu a strávila u ní dvě noci. Bylo to přesně to, co potřebovala, aniž by to věděla dopředu. Ranní káva na zarostlé terase, kde tráva přerůstala přes dlaždice a nikomu to nevadilo. Večeře z toho, co bylo v lednici. Víno na louce, kde se nezapadalo do terénu, ale do rozhovoru.…
-
Kapitola 38: Sicilský slunce na úvěr
Číst celý zápisek →: Kapitola 38: Sicilský slunce na úvěrZačalo to napětím. Letištní hala, fronta, nejistota. Do poslední chvíle nevěděli, jestli vůbec poletí. Dvě volná místa, čtyři jména. Laura si tehdy pomyslela, že možná právě její italské příjmení jim otevřelo dveře. Symbolický návrat „domů“. Sicílie voněla. Solí, pomeranči, tím zvláštním medovým sluncem, které neumí pálit jinak než do kostí. Půjčili si malé auto, co…
-
29: Když se konečně vracíš
Číst celý zápisek →: 29: Když se konečně vracíšBylo půl března a Marek se konečně vracel domů. Laura cítila, jak se jí hruď svírá nervozitou a nejistotou, která se v posledních měsících stala její nechtěnou společnicí. Po dlouhém období ticha, Markových cest, pracovních zahlcení a bolestné vzdálenosti, se zdálo, že jejich vztah stojí na vratké hraně. A přesto, když napsal, že ji chce…
-
28: Lisabonské dojezdy
Číst celý zápisek →: 28: Lisabonské dojezdyKdyž Laura zavřela oči, viděla Lisabon. Město vonící po slaném moři, grilovaných sardinkách a čerstvě upečených pasteis de nata. Viděla barevné dlaždice azulejos, které zdobily omšelé domy, křivolaké uličky, po kterých s Markem bloudili ruku v ruce, občas bez cíle, občas s cílem jen být spolu. První večer si sedli na terasu malé kavárny, odkud…
-
23: Červená sukně, verze 2.0
Číst celý zápisek →: 23: Červená sukně, verze 2.0Když se Marek vrátil z lodi a Laura s dětmi z Chorvatska, visel mezi nimi zvláštní klid. Žádné drama, žádná prudká slova. Jen ticho. Zpočátku ta známá nejistota, kterou Laura už tolikrát zažila a se kterou Marek vlastně neuměl zacházet jinak než mlčením. Netrvalo to dlouho, snad pár dní, kdy si oba opatrně psali zprávy,…
-
19: Letní klid před Julií
Číst celý zápisek →: 19: Letní klid před JuliíKdyž se konečně léto rozvinulo do své plné síly, Laura zjistila, že její srdce se umí chovat stejně tvrdohlavě jako kopretiny v její zahradě. Sotva pošlapány, sotva uvadlé, už zase kvetly. Tak i ona – potlučená láskou, zkoušená strachem, vyprahlá po citu, který se jí nevracel tak, jak by si přála – znovu zvedla hlavu…
-
12: Jak dvě labutě ve Vesmíru
Číst celý zápisek →: 12: Jak dvě labutě ve VesmíruListopad se Laury držel jako mokrý kabát, který si člověk nemůže sundat, a navíc si ani nepamatuje, kdy si ho oblékl. Marek se dál držel role výhradního milence, kterého nelze definovat žádným z běžných slov. Objevoval se jako polární záře – nádherný, fascinující a bez záruky. A pak zase mizel, jako kdyby nikdy nebyl. Laura…
-
10: Definice, které nemají smysl
Číst celý zápisek →: 10: Definice, které nemají smyslLaura vždycky věřila na definice. Svět byl přece přehlednější, když měly věci jasná jména, štítky a kolonky. Jenže Marek žádnou kolonku neměl – byl jako planeta, o které nepsali v žádné encyklopedii. Existoval jen ve chvílích, kdy ji držel v náručí. A ve chvíli, kdy se pokusila dát tomu všemu jméno, narazila do zdi mlčení…
-
9: O opouštění (a jiných způsobech sebedestrukce)
Číst celý zápisek →: 9: O opouštění (a jiných způsobech sebedestrukce)Poprvé chtěla Laura Marka opustit po festivalu v Banátu. Cítila se tehdy trochu jako postava z románu, která ztratila nejen doklady, ale i samu sebe v přeplněném vlaku kdesi na maďarské hranici. Ve skutečnosti neztratila nic než pár hodin spánku a hloupou občanku, která se nakonec stejně našla. Ale uvnitř se cosi rozbilo. Od té…
-
8: Světlo, které zhaslo
Číst celý zápisek →: 8: Světlo, které zhasloKončilo babí léto a Laura pomalu zjišťovala, že svoboda, kterou si tak zoufale přála, má dost blízko ke kobce. Byla to kobka plná smutku, nejistot a touhy. Připadala si jako domeček z karet, který se každým Markovým mlčením rozsypal. Když byli spolu, proměnila se v královnu plesu, dívku, co tančí na hraně euforie a chaosu.…