Ve dvanácti tě naučí vyjmenovaná slova, zlomky a hlavní města. Podle čeho poznat, že o tebe někdo opravdu stojí, ti nevysvětlí nikdo.
Tak se to učíme samy. Nejdřív na sušenkách, pak na dárcích a nakonec na lidech, se kterými máme společnou hypotéku.
Sepsala jsem proto herní pravidla, která bych své dvanáctileté já strčila do penálu. Hraje se o sušenku, protože sušenka je jednoduchá a nikdo se na ni nezlobí. Pod několika políčky se ale schovávají věci, které mají jméno a dávno je někdo prozkoumal.
Jedno políčko vpřed: koupil ti sušenku a nestíháš oběd
Kluk A stojí s tebou frontu, kupuje ti sušenku a ty pak letíš do jídelny, když už zvedají židle.
Postup o jedno políčko. Chtěl ti udělat radost a na tvůj oběd nepomyslel. Ve dvanácti se to stává.
Dospělá verze vypadá jako překvapení v den, kdy máš termín porodu. Je to hezké, jenom to za tebe někdo moc nedomyslel.
Dvě políčka vpřed: počkal, až se najíš
Stejný kluk, stejná sušenka. Tentokrát na tebe počká a koupí ti ji až po obědě.
Postup o dvě, protože si všiml, že máš svoje povinnosti.
Vypadá to jako maličkost. Zkus si ale vzpomenout, kolik lidí se tě během posledního měsíce zeptalo, jestli se ti to hodí.
Pozor na kluka s celou taškou
Jedna sušenka je milá. Deset sušenek za první týden, zpráva ráno i večer a plány na léto dřív, než znáš jeho příjmení, jsou něco jiného.
Tomu se říká love bombing, zahlcení pozorností hned na začátku. Výraz si v sedmdesátých letech vymysleli členové americké Církve sjednocení. Psycholožka Margaret Singer pak spolu s Janjou Lalich v knize Cults in Our Midst popsala, jak na lidi při náboru působí okamžité přátelství a velká pozornost ke každému jejich slovu.
Kdo dostane hodně a rychle, snadno se začne cítit zavázaný.
Nadšení samo o sobě podezřelé není, někdo prostě umí mít radost. Zajímavější je, co se stane, když řekneš „teď ne“ nebo „pojďme pomaleji“. Člověk, který o tebe stojí, to unese. Taška se sušenkami se v tu chvíli často změní v účet.
Zpátky na start: sušenku koupil i ostatním
Koupil ji i dalším holkám? Zpátky na start, bez bonusů.
Žárlit netřeba. Pozornost rozdávaná plošně prostě vypovídá hlavně o tom, kdo ji rozdává.
Znáš to i bez kluka. Šéf, který každému napíše stejné „super práce, díky“.
Start bez bonusů: kluk B je pasivní
Kluk B sedí v lavici a čeká, až sušenka přijde sama.
Oficiální vysvětlení zní: „V tomhle věku ještě nemá mentální kapacitu na aktivní hru.“ Ve dvanácti to beru.
Jenže ta věta má překvapivě dlouhou životnost. Jenom se cestou přejmenuje na „on je takovej“, „on má teď hodně práce“ a „on to tak nemyslí“. A obvykle ji za něj píšeme my. O tom, proč to děláme, jsem psala v článku Zavři tlumočnickou kancelář. Jak poznat člověka, co něco udělá, od člověka, co o tom jenom mluví, je zase v článku Poznáš to na slovesech.
Chceš víc černého humoru o tom, co s tím, když z toho vylezeš? Stáhni si zdarma Cynickou příručku pro rozvedené slečny.
56 kapitol jako e-kniha, PDF i hodinová audiokniha 🙂
Políčko zpět: píše ti jen „ok“
Jedno „ok“ nic neznamená. Lidi řídí auto, vaří, jsou v práci. Políčko zpět dostává až člověk, od kterého jiné slovo neuvidíš.
Horší varianta přijde po třech „ok“ v podobě jedné dlouhé, krásné zprávy. To je ten moment, kdy si řekneš: no vidíš, on přece jen.
Charles Ferster a B. F. Skinner v padesátých letech zkoumali na holubech, jak chování závisí na tom, kdy přichází odměna. V roce 1957 z toho vyšla kniha Schedules of Reinforcement a patří k ní i to, čemu se říká intermitentní (nepravidelné) posilování. Když odměna nechodí pokaždé, chování se obvykle drží déle, i když odměny úplně přestanou. Stejně funguje hrací automat. Nevíš, kdy padne výhra, a tak mačkáš dál.
Silnější verzi popsali psychologové Donald Dutton a Susan Painter. V roce 1993 zkoumali 75 žen, které nedávno odešly z týravých vztahů (u 50 z nich šlo i o fyzické násilí). Citové pouto k bývalému partnerovi u nich souviselo mimo jiné s tím, jak silně se střídalo špatné zacházení s dobrým a jak velký byl rozdíl v moci.
Tohle je úplně jiná liga než „ok“ v Messengeru a srovnávat to nechci. Princip ale znáš možná i z menšího: čekáš na hodného šéfa, na mámu v dobré náladě, na kamarádku, která se jednou za čas ozve, jako by se nic nestalo.
Hoď dvakrát: pamatuje si, co jsi mu říkala
Tohle políčko je nenápadné a podle mě nejcennější.
Psycholog Harry Reis se dlouhodobě věnuje tomu, čemu se anglicky říká perceived partner responsiveness. Česky: mám pocit, že mě ten druhý chápe, bere mě vážně a stará se o mě. Bere to jako jednu z hlavních os, kolem kterých se vztahy točí.
Přeloženo do školní jídelny: řekla jsi v úterý mimochodem, že se bojíš testu z matiky. Ve čtvrtek se tě zeptá, jak to dopadlo.
Bere všechno: kluk C odhadl, jakou máš ráda
Kluk C přijde s tou správnou. Žádná z regálu u pokladny, přesně ta tvoje. Hra končí.
Není na tom žádná magie. Jen dával pozor.
Dárek koupí každý a hezkou zprávu taky napíše každý. Vzpomenout si na malou věc, kterou jsi řekla jen tak, zvládne ten, kdo tehdy poslouchal. A pozor, tohle pravidlo platí i obráceně: víš ty, jakou má ráda kamarádka?
Kdy hru zabalit?
Na plánu je ještě jedno políčko, a to není ani vpřed, ani zpět.
Někdo ti pravidelně zvyšuje tlak, mate tě a ty pak tři hodiny přemýšlíš, co vlastně znamenalo jeho „hm“. Tři hodiny nad dvěma písmeny jsou slušná data 🙂
Nemusí to být kluk. Stejně to umí kamarádka, šéf i příbuzní, sušenka je jen záminka.
Seznamů červených vlajek najdeš na internetu stovky. Vlastní žaludek máš s sebou.
A teď otázka, kterou ti ve dvanácti nikdo nepoložil: jakou sušenku máš ráda ty? Když to víš přesně, poznáš mnohem snáz, kdo si to pamatuje.
Zdroje
- Ferster, C. B., & Skinner, B. F. (1957). Schedules of Reinforcement. Appleton-Century-Crofts. bfskinner.org
- Dutton, D. G., & Painter, S. (1993). Emotional Attachments in Abusive Relationships: A Test of Traumatic Bonding Theory. Violence and Victims, 8(2), 105-120. doi:10.1891/0886-6708.8.2.105
- St. Peter Pipkin, C., & Vollmer, T. R. (2009). Applied Implications of Reinforcement History Effects. Journal of Applied Behavior Analysis, 42(1), 83-103. pmc.ncbi.nlm.nih.gov
- Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst: The Hidden Menace in Our Everyday Lives. Jossey-Bass.
- Reis, H. T. (2012). Perceived partner responsiveness as an organizing theme for the study of relationships and well-being. In Interdisciplinary research on close relationships. APA. doi:10.1037/13486-002
- Love bombing. Wikipedia. en.wikipedia.org
