Zvířata s křivou páteří nebo s nákladem na hřbetě k tomu mají aspoň dobrý důvod. My si na záda skládáme cizí nálady, stará odmítnutí a účty, které nejsou naše. A pak se divíme, že se nám blbě dýchá.

Kamarádka mi nedávno u kafe vysvětlila, proč hyena chodí tak divně nakřivo. Prý se stydí. Po nocích žere mršiny, ráno jí to dojde a ještě se u toho hystericky chlámá jak tetka po třetím ginu.

Od té doby koukám po zvířatech, která mají páteř v háji nebo na ní něco vlečou. Je jich víc, než by člověk čekal.

Hyena: křivá, ale po svém

Teorie s ostudou je krásná, biologie je o dost nudnější. Hyena skvrnitá má mohutný krk a silná ramena, zatímco zadek má menší a slabší. Proto jí hřbet klesá šikmo dozadu a vypadá, jako by se pořád omlouvala.

Ta ramena se jí ale hodí, když potřebuje odtáhnout těžký kus kořisti.

Hyena je tedy křivá, jenže je to její vlastní stavba těla. Nikdo jí ji nenaložil.

Hlemýžď: jednokáčko bez možnosti prodeje

Hlemýžď si celý život táhne na hřbetě vlastní byt. Předražené jednokáčko, ze kterého se nedá vystěhovat, protože ulita je součást jeho těla a roste spolu s ním.

K tomu oči na konci dlouhých tykadel, takže vypadá trvale vyjeveně. Koukat se na to 24/7 by nevydržel ani ten nejzamilovanější spolušnek 🙂

Svou ulitu ale potřebuje. Chrání ho před suchem, před ptáky i před sluncem. Nese jen to, bez čeho by nepřežil.

Dromedár: sklad na horší časy

Dromedár vypadá, že má v hrbu uložené všechny křivdy posledních čtyřiceti let. A tváří se u toho tak spokojeně a přezíravě, až připomíná francouzského kritika na premiéře.

Ve FB verzi jsem mu přisoudila čtyřicet litrů zásob, a tak se mu musím omluvit. V hrbu má tuk, klidně kolem 36 kilo, a z něj si tělo bere energii, když dlouho nemá co žrát. Vodu tankuje jinak: na jeden zátah vypije přes sto litrů.

Staré křivdy se tváří podobně. Vypadají jako zásoba na horší časy. Živí tě ale jen tehdy, když nemáš nic lepšího. Nejradši se ozývají v noci, kdy si je člověk přehrává jako prokurátor ve tři ráno.

Dromedár je mimochodem jednohrbý velbloud. Kdo ti někdy vyčítal, že děláš z komára velblouda, najde odpověď v článku Komár a velbloud.

A co my?

Schválně, jak teď u čtení sedíš? Já zrovna na gauči, notebook na kolenou a bradu skoro u klávesnice. Takže začínám u sebe 🙂

Hlemýžď i dromedár nesou to, co potřebují k životu. My si přibalujeme i věci, které nám nepatří. Cizí nálady. Stará odmítnutí. Nevyřízené účty s lidmi, kteří už dávno řeší něco jiného. Vlastní pochybnosti. A k tomu pocit, že nesmíš povolit ani na vteřinu, protože jinak se všechno rozsype.

Nemusí jít o partnera. Shrbit se dá stejně dobře pod náladou šéfa, pod očekáváním rodičů nebo pod kamarádkou, která volá jen tehdy, když potřebuje někam vylít srdce.

Proč tak ochotně překládáme a neseme nálady druhých, jsem rozebírala v článku Zavři tlumočnickou kancelář.

Chceš víc černého humoru o tom, co s tím, když z toho vylezeš? Stáhni si zdarma Cynickou příručku pro rozvedené slečny.

56 kapitol jako e-kniha, PDF i hodinová audiokniha 🙂

Tělo to pozná dřív než hlava

„Narovnej se“ zní jako rada od babičky. Jenže babička měla pravdu častěji, než bychom rády přiznaly.

Psycholožka Shwetha Nair a její kolegové z univerzity v Aucklandu v roce 2015 rozdělili 74 lidí do dvou skupin. Jedné páskou z fyzioterapie zafixovali záda rovně, druhé shrbeně. Pak je nechali připravit a přednést řeč před hodnotiteli, což je jeden z nejspolehlivějších způsobů, jak člověka vystresovat.

Lidé s rovnými zády pak hlásili lepší náladu, vyšší sebevědomí a menší strach. Shrbení během řeči používali víc smutných a negativních slov, mluvili míň a častěji o sobě.

O dva roky později zkusil stejný tým totéž u 61 lidí s mírnými až středními příznaky deprese. Po narovnání měli víc energie, byli méně unavení, mluvili víc a méně se točili kolem sebe.

Poctivě musím dodat jednu věc. Slavné „power posing“, tedy postávání v pozici superhrdinky před pohovorem, se v dalších pokusech nepotvrdilo. Hormony se při opakování neměnily a jedna z autorek původní studie se od svých závěrů v roce 2016 sama veřejně distancovala.

Rovná záda z tebe tedy nadčlověka neudělají. Jen se ti v nich líp dýchá a hůř se na tebe kouká svrchu.

Narovnej se, doslova

Zkus to hned teď. Ramena dolů, lopatky dozadu, ruce do zadních kapes džín, hrudník ven a pořádný nádech 🧡

V předklonu totiž zezdola vypadá i průměrný pitomec jako nedosažitelný bůh. Z rovných zad je vidět, že je to jen člověk ve stejné výšce jako ty.

Jak se narovnat i v přeneseném smyslu, tedy říct si o svoje a neomlouvat se za to, jsem psala v článku Self-advocacy. Nebo prostě: Narovnej si záda!

Batoh, který si vybereš sama

Úplně bez nákladu se žít nedá a ani to není cíl. Hlemýžď bez ulity taky dlouho nevydrží.

Jestli už ale něco neseš, ať je to aspoň pořádný batoh na pochod po hřebenech, které miluješ. S vlastní výbavou, aspoň orientačním vlastním cílem a bez průšvihů, které patří někomu jinému.

A teď si zkus vzpomenout: co z toho, co máš dneska na zádech, sis tam dala sama?

Zdroje

  • Nair, S., Sagar, M., Sollers, J., Consedine, N., & Broadbent, E. (2015). Do slumped and upright postures affect stress responses? A randomized trial. Health Psychology, 34(6), 632-641. doi:10.1037/hea0000146
  • Wilkes, C., Kydd, R., Sagar, M., & Broadbent, E. (2017). Upright posture improves affect and fatigue in people with depressive symptoms. Journal of Behavior Therapy and Experimental Psychiatry, 54, 143-149. doi:10.1016/j.jbtep.2016.07.015
  • Ranehill, E., Dreber, A., Johannesson, M., Leiberg, S., Sul, S., & Weber, R. A. (2015). Assessing the robustness of power posing: No effect on hormones and risk tolerance in a large sample of men and women. Psychological Science, 26(5), 653-656. doi:10.1177/0956797614553946
  • Power posing. Wikipedia. en.wikipedia.org
  • Dromedary. Wikipedia. en.wikipedia.org
  • Spotted hyena. Wikipedia. en.wikipedia.org

Sdílej na


Kategorie Cynická příručka Manipulace objektu zakázána Rady a tipy To je život
Štítky Držení těla Emoční práce Sebeláska Stres
Míša Matanelli
Míša Matanelli

SEO konzultantka, linkbuilderka a fejetonistka. Píšu o věcech, které se nevejdou do excelu. Přes 15 let v digitálu, na chalupě u lesa, v Praze když se naskytne příležitost.