35: Mezi řádky
Předléto mělo v sobě zvláštní klid. Možná klamavý, ale o to lákavější. Dny se prodlužovaly, večery voněly prachem a bezem, a Praha najednou nebyla jen kulisou, ...
Autor: Misa Matanelli
34: Nový oheň
Dny po smrti psa byly tiché. Ne tím hezkým, klidným tichem, ale tím, co proniká pod kůži. Laura sedávala u okna, dívala se na louku za domem… Občas si čet...
33: Držela jsem ho
Jednou pes umíral Lauře v náručí. Byl starý, hodně starý. Jeho dech se zkracoval a ona ho držela, hladila, povídala mu, zatímco děti si hrály v pokoji vedle. By...
32: Otevřená zlomenina srdečního svalu
Laura přijela k Markovi po dvou neklidných nocích. Unavená. Tělem i duší. Chtěla být s ním, ale nedokázala si přestat klást otázku, co vlastně jsou. Co spolu js...
31: La Traviata
Rozhodnout se nebýt.Nechat jít.Nebo zabít.Bloumat světem napříč,když oblbne tě pouhý chtíča ušiješ si na sebe bič.V ten večer z čistého nebepřišla náhle o tebe....
30: Jako by se nic nestalo
Byly to dny, které v kalendáři nemají jméno. Nepíšeš si je do diáře, protože nejsou důležité. A přitom se v nich něco pomalu mění. Marek byl zpátky v Praze. Ne ...
29: Když se konečně vracíš
Bylo půl března a Marek se konečně vracel domů. Laura cítila, jak se jí hruď svírá nervozitou a nejistotou, která se v posledních měsících stala její nechtěnou ...
28: Lisabonské dojezdy
Když Laura zavřela oči, viděla Lisabon. Město vonící po slaném moři, grilovaných sardinkách a čerstvě upečených pasteis de nata. Viděla barevné dlaždice azulejo...
27: Vánoce v mlze
Představa výletu do Portugalska byla jako záchranný člun, na který se Laura upínala v bouři svých vlastních pochybností. Ale čím víc se blížily Vánoce, tím víc ...
26: Dny, kdy tě není
Návrat z Bari měl zvláštní pachuť. Laura věděla, že realita nemůže být pořád tak sladká jako víno, které pili v jižní Itálii, ale stejně doufala, že jim ten výl...
25: Ztracena v Bari
Když letadlo dosedlo na přistávací plochu v Bari, Laura cítila, jak jí srdce buší až v krku. Pořád tomu nemohla uvěřit. Doletěla. S ním. Sami. Za hranice. Poprv...
24: Měsíc, co vypadal skoro jako život
Listopad byl silný měsíc. Laura slavila narozeniny – a poprvé necítila stárnutí, ale začátek něčeho úplně nového. S Markem se znovu chystali na mezinárodní fest...
23: Červená sukně, verze 2.0
Když se Marek vrátil z lodi a Laura s dětmi z Chorvatska, visel mezi nimi zvláštní klid. Žádné drama, žádná prudká slova. Jen ticho. Zpočátku ta známá nejistota...
22: Sbohem binární světe
Marek seděl v pološeru svého bytu, obklopen šálky kávy, drobky od sušenek a pocitem něčeho, co se dalo popsat jedině jako zvláštní druh vzrušení. Bylo to něco, ...
21: A co když hradby nepadnou?
V Banátu se věci znovu daly do pohybu – pomalu, váhavě. Jak stará lokálka, která nikdy neví, jestli dojede do cíle, přesto se hýbe vpřed. Laura si vychutnávala ...