Menstruační maraton

Jsme generace, co krvácí víc a přitom přežije! A ne, nemluvím o stavu bankovního účtu po Vánocích. Naše prababičky zažily kolem dvou stovek cyklů, zatímco my klidně i dvojnásobek. Proč? Dřív se menstruace často přerušovala těhotenstvím, dlouhým kojením nebo fyzickou zátěží, zatímco dnes si jedeme hormonální horskou dráhu bez přestávky. K tomu se menarché posunula na mladší věk, menopauza na pozdější a životní styl ovlivňuje i samotné cykly. Plus některé z nás je nemají pravidelné vůbec. Takže ano, tenhle výpočet berte s rezervou – spíš jako hravou (a trochu krvavou) matematiku než přesnou vědu. A když už jsme u toho: není divu, že se občas cítíme vyčerpané. Moderní ženy zvládají nejen víc cyklů, ale i práci, rodinu a život vůbec. A i když se tomu smějeme, někdy bychom si zasloužily spíš medaili než jen čokoládu pod dekou. 🙂

Proč dřív bylo cyklů méně?

Nebylo to tak, že by se prababičky s menstruací narodily a pak ji na protest proti patriarchátu přestaly provozovat. Jen prostě otěhotněly dřív, rodily děti jak na běžícím pásu, dlouho kojily a menstruaci měly jen tak na připomenutí, že existuje. Když k tomu přičteme pozdější začátek menstruace a ranější menopauzu, dá se říct, že prababičky prostě skoro nekrvácely.

Matematika v akci

  • Menarché (první menstruace) kolem 15. roku, menopauza kolem 45. roku.
  • Průměrně 5–6 dětí, dlouhé kojení (třeba 1–2 roky na dítě).
  • Pokud vezmeme v potaz 6 dětí, těhotenství + kojení mohlo zabrat 10,5 až 16,5 let.
  • Počet cyklů tedy mohl být jen kolem 150 až 200 za život!

Víc práv, víc svobody… a taky dvakrát tolik menstruace

Dneska to máme jinak. Menstruovat začínáme klidně ve dvanácti, rodíme méně dětí, kojíme krátce a menopauza přichází až kolem padesátky. To znamená, že máme šanci krvácet déle a více než kdy dřív! 🙂

A teď zase trochu počítání

  • Menarché kolem 12 let, menopauza kolem 50 let = 38 let menstruace.
  • Máme méně dětí (1–2 nebo žádné), kratší kojení.
  • I když odečteme těhotenství a kojení, vyjde nám asi 35,5 let cyklů.
  • 35,5 × 12–13 cyklů ročně = cca 400–450 cyklů.

Antikoncepce, kalíšky a šeříkové slipovky

Ano, menstruujeme častěji, ale zato máme technologické vymoženosti. Naše prababičky si „ty ženské dny“ řešily pomocí vaty a často měly útěchu akorát v tom, že neměly na vybranou. My si můžeme vybrat mezi vložkami, tampony, kalíšky, menstruačními kalhotkami nebo hormonální antikoncepcí nebo prášky, které menstruaci rovnou „vypnou“.

Jsme prostě dobré

Jo, víc cyklů znamená taky víc příležitostí cítit se jako počítač, co právě spustil neplánovanou aktualizaci 🙂 Na druhou stranu máme víc prostoru naučit se svoje tělo líp znát, víc šancí přijmout svoje hormonální horské dráhy a třeba jednou vydat knihu: „Jak přežít menstruaci, muže, děti i deadliny“.

Takže příště, až budete uprostřed noci fňukat „Au, proč zase jááá?!“, vzpomeňte si, že je to jen poplatek za to, že žijeme déle, často máme z různých důvodů méně dětí a možnost nechat si dříve nebo později napsat tabletku na všechno. A když bude fakt nejhůř? Přejděte k osvědčenému: čokoláda, červené víno a oprašte feministickou literaturu.

A teď hodně matematiky! Chcete se v tom pošťourat?

Kolik cyklů asi měly naše prababičky?

Základní menstruační doba

  • Řekněme, že prababička dostala první menstruaci v 15 letech. (Její babička jí možná řekla něco ve smyslu: „Jo, zlatíčko, teď už jsi konečně žena!“)
  • Poslední menstruace kolem 45. (Zhruba v době, kdy už měla dost starostí s chodem domácnosti, dojížděním do práce v povozu a staráním se o x dětí.)

Výsledek?
45 – 15 = 30 let (teoreticky) menstruace.

Čas bez menstruace = těhotenství + kojení

  • Těhotenství: v průměru 9 měsíců = 0,75 roku. Jenže prababička (a ostatní ženy té doby) měla dětí třeba 5–6.
    • Takže jen za 6 těhotenství: 6 × 0,75 roku = 4,5 roku.
  • Kojení: „Kojím co nejdéle, abych ušetřila za sunar (který ani neexistoval) a hlavně – proto, že se to tak dělalo“.
    • Odhad: 1 rok „úplného“ kojení = žádné menstruace. U 6 dětí? 6 × 1 rok = 6 let.

Celkem: 4,5 (těhotenství) + 6 (kojení) = 10,5 roku naprosto bez menstruačních starostí.
(A když kojila déle, klidně 2 roky, mohla se dostat na 6 × 2 = 12 let + 4,5 roku těhotenství = 16,5 roku. To už je hezká dovolená od menstruačních kalíšků a vložek.)

Reálný počet let, kdy žena fakt menstruační „akci“ zažívá

  • Původních 30 let menstruace se krátí o těch 10,5–16,5 roku (pokud vezmeme kojení + těhotenství jako „pauzu“).
  • Nižší odhad: 30 – 10,5 = 19,5 roku krvácení.
  • Vyšší odhad (víc dětí, dýl kojím, dělám si radost, zatímco prsa makají): 30 – 16,5 = 13,5 roku.

Počet cyklů

  • Jeden menstruační cyklus = zhruba 1 měsíc, tzn. ~12 cyklů ročně (někdy 13, podle toho, jestli se hormony rozhodnou dělat si party ve vaječnících).
  • Při nižším odhadu: 19,5 let × 12 cyklů = cca 234 cyklů.
  • Při vyšším odhadu: 13,5 let × 12 = cca 162 cyklů.

A klidně někde kolem té magické stovky, pokud počítáme ranou menarché, dřívější menopauzu a třeba i extrémně dlouhé kojení, kdy se miminko už pomalu učí chodit do školy, ale pořád má chutě! 🙂

Moderní menstruující generace

Přesuneme se ke krvavé současnosti. Menarché kolem 12, menopauza kolem 50. Místo 5–6 dětí máme 1–2 (nebo žádné), a kojit půl roku se považuje za super výkon.

Základní menstruační doba

  • 50 – 12 = 38 let.
    (To už je docela dlouhá doba, kdy si vaječníky jedou ten svůj „tým-building“ v měsíčních intervalech.)

Pauzička na těhotenství a kojení

  • Máme třeba 2 děti:
    • Těhotenství: 2 × 0,75 = 1,5 roku (doufejme, že bez extrémního ranního zvracení).
    • Kojení: dejme tomu 0,5 roku tak intenzivně, že menstruace nenaběhne. 2 × 0,5 = 1 rok.
  • Celkem: 1,5 + 1 = 2,5 roku bez menstruace (což je v moderní éře takový menší zázrak).

Výpočet (jak se říká, matika nelže!)

  • 38 – 2,5 = 35,5 roku reálného menstruování.
  • Při 12 cyklech za rok: 35,5 × 12 = cca 426 cyklů.
  • Při 13 cyklech za rok: 35,5 × 13 = cca 461,5 cyklů.

A kdyby dotyčná zvládla „hrou osudu“ žádné těhotenství, tak prostě 38 let × 12/13 cyklů = 456–494 cyklů, zkrátka hodně balíčků vložek a tampónů. A taky ibalginu, jestli patříte mezi ty, které to bolí.

V moderní době máme „zaděláno“ klidně na 350–450 cyklů za život. Když se pak divíme, proč častěji cítíme, že bychom nejradši zalezly s čokoládou do postele, je to prostě proto, že menstruujeme dlouho a častěji než kdykoli dřív. Geniální, že?

Proč je toho krvácení dneska víc?

Zkrátka jsme generace s menstruací tak nějak navíc.

Nenechme se tím zdeptat, je to prostě realita. Za těch 350–450 cyklů se stihneme naučit, jak s menstruací (a hormony) vyjít v míru, popřípadě to celé zkusit otočit ve svou superpower. A jestli ne? Tak aspoň získáme naprosté mistrovství ve skrývání toho, že se nám chce někoho seřvat, zatímco se snažíme najít tampon na dně kabelky.

Každý měsíc totiž jedeme stejnou hormonální čtyřfázovou hru, ve které jsme zároveň hlavní hrdinka i nešťastný vedlejší charakter.

  • Vědma – těsně před menstruací. Najednou přesně víme, kdo nám kdy lhal, kdo by měl okamžitě vypadnout z našeho života a proč je svět v naprostém chaosu. Jako kdybychom se na dva dny staly neomylnou bohyní pravdy, jen s tou nevýhodou, že nikdo kolem nás na to není připraven.
  • Stařena – fáze, kdy je tělo v úsporném režimu, v hlavě mlha, chuť mluvit s lidmi na historickém minimu. Dny, kdy se pohybujeme výhradně po bytě v přikrčené pozici, jako kdybychom právě opustily zákopovou bitvu.
  • Panna – období těsně po menstruaci. Svět je zase plný možností, máme ambice, sílu a chuť se pustit do čehokoli. Věříme, že tentokrát to všechno bude jiné. A pak si vzpomeneme, že ne, protože máme přesně tři týdny na to, abychom se zase dostaly do bodu, kdy budeme ležet pod dekou a pít čaj proti křečím.
  • Matka – ovulační fáze, kdy máme pocit, že zvládneme všechno. Práce? Hotová. Plány na měsíc dopředu? Připravené. Vlasy? Lesklé. Energie? Jako po třech espressech. Naše nejlepší já. Akorát to vydrží jen pár dní a pak už se jen divíme, proč jsme si sakra naplánovaly tolik věcí.

A tak pořád dokola. Když už nic jiného, aspoň jsme se naučily, že některé životní krize se dají vyřešit prostým faktem, že příští týden na ně možná budeme mít úplně jiný názor. A že i kdybychom nikdy nepochopily smysl života, aspoň vždycky budeme vědět, kde sehnat čokoládu.

Sdílej na


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.