Báz(s)eň o kaši

Tělo křičelo bolestí.
Srdce tlouklo v krku.
Víno bylo její neřestí.
Nadechla se u vysokého smrku.

Pár kroků bolelo jak zrada.
Chtěla spadnout do bláta.
Co jí brání? Svět má ráda.
Ať nechodí, zubatá.

Udělala krok. A další.
Tělo přestalo řvát.
O víkendu si dá kuře s br. kaší.
A na všechno bude srát.

Podnikání a mateřství aneb jak se z toho nezbláznit

Byla jsme s dětmi týden na dovolené. Člověk by řek: „A co jako?“ nebo „Kdo teď nejezdí, vždyť je léto, děti musí poznávat svět.“ Pro mě to byla ale premiéra. První opravdová dovolená jen s dětmi. Mateřskou dovolenou neznám, do podnikání jsme se s Adamem vrhli hned, jak se narodila Lily Andulka.

Potřebovala jsem dovolenou s dětmi, sama. Proč? Skloubit mateřství a podnikání jde někdy lépe, někdy hůře. Mám štěstí, že v tom Adam jede se mnou a podílí se se mnou čistou polovinou na práci i výchově dětí. Co je v 75 % výhoda může být v tom zbytku i nevýhoda. Nevadí nám, že se vidíme skoro 24 hodin denně. Nepříjemné jsou situace, kdy máme každý pocit, že o výchově dětí víme vše nejlépe.

První probdělá noc na dovolené

Upřímně jsem po první noci myslela, že to „nedám“. Očima jsem do tří hodin do rána těkala po hotelovém pokoji, který připomínal spíše socialistickou ubytovnu. Byla páteční noc, hodně lidí se pod okny bavilo a vykonávalo potřebu. Adam si občas chrupnul a já pořád čekala, kdy se Vincent probudí. Ale spal jak dudek, stejně jako jeho ségra. A já čekala, až bude ráno…

Probuzení po první noční šichtě
Probuzení po první noční šichtě

Když vám na poslední chvíli odřeknou ubytování

V kempu jsme dostali místo fakt náhodou. Paní, co nám měla pronajmout pokoje v chatě, odřekla na poslední chvíli. Asi takovou poslední, kdy už s dětmi nastupujete do auta, máte naložená zavazadla, oblečení, zdravé jídlo, motorky, plenky, míče, bábovky, knížky, švihadla, ručníky, plavky a těšíte se tak, že se začne těšit i Vincent, který vlastně neví, na co se pořádně těší. Zároveň s vámi nastupuje i manžel, který si místo práce bere páteční volno, aby vás zavezl na místo, které milujete od svých 18-ti let. Hurá do Sloupu v Čechách!

Jak jsem se bála užít dyskomfort

Když se jede do kempu, pod stan, do chatky nebo jiného rekreačního zařízení, člověk zkrátka musí počítat s menším dyskomfortem. Já se na něj naopak těšila, občas jsem „přejedená“ komfortním životem. Jasně no, jiné je to bojovat s menší nepohodou sám, jiné s dětmi. Zejména s holčičkou, která „pohodlnou zónu“ opouští jen nerada. Menšímu uličníkovi je to více jedno. Hlavně, když je blízko máma a má „míko“. 🙂

„Adame, já to tady asi nezvládnu,“ svěřila jsem se druhý den manželovi. Zklamaná myšlenkami na vzdání se své mise. Myslela jsem na dědu a babičku v Novém Hrozenkově. Ať nás tam Adam na týden vezme…! přála jsem si v noci.  Nečekaně to byl právě Adam, který řekl: „Ne ne. Já myslím, že to tu zvládneš. A užiješ si to!“

A byla to pravda. Myslím, že taková dovolená se už nebude opakovat. Ač jsem nemohla pořádně plavat, abych uhlídala 2 caparty, ač jedno pivo dopoledne a jedno pivo na večer bylo maximum, ač jsem si neustále připadala jak v mateřské školce, obklopená dalšími dětmi, ač jsem si musela sama vytírat pokoj (neboť se v zařízení uklízelo Savem a hadrem, který před námi prošmejdil hodně pokojů), vrátila jsem se opravdu odpočinutá.

Proč? Protože jsem byla jen s dětmi, nemyslela na práci a nechala nás řešit situace, které doma nemáme.

Takhle nám to na dovolené slušelo
Takhle nám to na dovolené slušelo

Lilka poznává svět

Lilka snad možná trošku maličko začala zjišťovat, že není jediná princezna na světě a vše se netočí kolem ní. Že když něco chce, nesmí se o to bát říct nebo poprosit. Že všechny děti nejsou hodné a jiné ji naopak učili, že kamarádi si mají pomáhat. Byla jak Alenka v říši divů, když kolem ní v kempu běhala obtloustlá prťata s lízátky, koka kolou a kopala do všeho možného. Jeden starší chlapeček ji řekl, že se chová jako „ubrečený mimino“ (jo! :)). Po všech těch emočních peripetiích Lilka našla „svou holčičku“, jak ji říkala.

Myslím, že ušla kus cesty. Nejen když obešla Radvanecký rybník nebo vylezla na Sklaní hrad Sloup. Jsem na ní hrdá!

Lilka poznává svět koka kol a obtloustlých holčiček
Lilka poznává svět koka kol a obtloustlých holčiček

Vinca spěchá novým zítřkům

Vinca je mnohem přizpůsobivější. Je ve fází, kdy zkouší rychle chodit, posadit se na motorku, jak daleko dohodí kamínek nebo písek (většinou skončí v plence), kam až doplave a jestli jestli ho voda vůbec nadnese. Když to nefunguje podle představ, spustí velký pláč, který většinou končí: „mami mamo míko!“

Ve Sloupu začal lítat po 2 jako torpédo. A taky si kolikrát sedl na zadek, chytil pár zajíců, spadl na hlavu nebo praštila do obličeje. A kromě bolesti, která ho zocelila, pochytal spoustu nových slovíček: jezisi, honem, hranolky, doma nemám balon, dobý den, sedni, sednu, vana. Pěkně rozšiřoval už tak velkou slovní zásobu.

Vědomé otloukání dětí

Takhle se nám ty 2 malé děti „otloukli“. Lilka po stránce sociální, Vinca po stránce fyzické. A co já? Já si užila týden (skoro) bez myšlenek na práci, vnímala jen děti a byla tak trochu ráda, že Adam není s námi. Vím, zní to blbě. Jemu se ale z komfortu do socialistických zařízení vstupuje mnohem komplikovaněji, než mě. Moc tomu nefandí. Ale snažím se, aby začal. Jen vím, že to není mise na jedno výletování 😉

Když jsem se zrovna urputně nesnažila vniknout do dětského světa a dala si čas na myšlenky své, přemýšlela jsem, jak lépe a více bezbolestně propojit život s dětmi a podnikání. Jak uspořádat denní harmonogram a celkově životní styl, abychom já i Adam měli čas na práci a klienty. A zároveň, abychom dětem dávali to nejcennější, co jim můžeme dát. Náš čas.

Přemýšlela jsem o pár věcech, které bych ráda využila:

Společné spaní

Pořád spolu bohužel nespíme. Tedy jako jo, teď myslím jinak. Ráda bych vyřešila společné spaní celé rodiny. Zatím to nejde. Jeden pokoj je v létě horký, při dešti do něj prší střešním oknem. Lilka s Adamem spí v pokojíčku. Tam Vinca nemůže, při pohledu na hračky skáče jak zajíc a nemůže usnout. Uklidňuje mě jen pomyšlení na brzké stěhování do vysněného bydlení, kde se nám to snad podaří zohlednit.

Méně kávy, více klidu

Na dovolené jsem nepila vůbec kávu a bylo to boží. V noci jsem relativně lépe spala. Vzhledem k tomu, že u pokoje jsem měla společné sociální zařízení a děti na mě spaly nalepené, to opravdu bylo bez chyby. Bylo to kávou? Celodenními aktivitami? Tulícími se dětmi? Nevím. Každopádně kafe piju moc.

Výlety do přírody

Jak na smilování čekáme na stěhování do chalupy u lesa. Protiví se nám sídlištní kultura a prostředí. Tak holt musíme víc ven. I za cenu toho, že k obědu budeme mít suchar, rostlinnou pomazánku, mrkev, banán a jablíčko. Děti potřebují ven, vidět šneky, rozkopané houby, mechem porostlé kmeny stromů, hrát si s dětmi a skákat do blátivých kaluží.

100% pozornost

Myslím, že jen málo lidí dokáže udržet 100% pozornost jen na jednu věc. Na děti, na práci, na čtení. Fajn je si to uvědomit a pilovat.

Lásky není nikdy dost

Objímat, objímat, objímat. Pohladit, zastavit se a poslechnout si to vzdorovité ubrečené monstrum (pardon ;)), kterému se něco nelíbí nebo nedaří. Když to udělám a nesmetu jeho pláč a nelibost pod stůl, většinou vidím, že vše bylo jen nedorozumění, že dětské dušičky jsou citlivé a potřebují podporu nejbližších. Stejně jako my dospěláci.

Recenze nakonec

Pokud pojedete do Sloupu v Čechách, zkuste se ubytovat v rekreačním středisku Doly Bílina. Předem říkám, že to není pro každou rodinu a pokud se rádi rozmazlujete jídlem, zůstaňte raději ve své vlastní kuchyni a koupejte se v letním potu. Pokud je někdo v rodině velká cimprlína, také asi nebude z pobytu nadšená. Ale jestli umíte přivřít obě oči, věřte, že děti tu můžou začít fajn prázdninová dobrodružství a vy můžete relaxovat s přáteli a v pěkné přírodě.

Na pivo Kocour a na raw dobroty zajděte do útulného podniku Mňau Café. Běžte se podívat na skalní hrad Sloup, obejděte Radvanecký rybník a potkáte ovečky, koně, krávy a holuby. Nejezte U pánů z Dubé, ale na jedno si tam skočte. Mají tam pár zvířátek, děti mohou okukovat holuby (opět), králíky, slepice nebo kozy.

A když vám vyjde počasí, nejspíš budete pečení vaření na koupališti Sloup v Čechách.

Děti jsou největší učitelé

Bouch, bác! Kohout letí do kouta. Poslouchám se zatajeným dechem. Pozoruji půlročního Vincenta. Zranitelné malé miminko. Protahuje se, ale oči neotevře.

“Néééé!” slyším jekot Lily Aničky. Tatínek ji dopřává ranní sprchu a jí se to jako obvykle nelíbí. Chtěla bych vyskočit z postele, jít za ní a obejmout ji. Ale nemůžu. “Malý velký” Vincent právě snídá. Bez prsa neodejdu.

O 20 minut později se vyštrachám z postele. Spícího Vincenta obklopím peřinou. Přeci jenom, už se otáčí. Jdu po schodech dolů. Vítáme se už s usměvavou Lily Aničkou. A Adamem – tatínkem v zápřahu.

Takhle začíná skoro každé ráno. A jak to pokračuje? Různě. S Adamem podnikáme. Na stejném projektu. Z domova.

Jedno je jisté. Neustále hledáme smír a mír. Rovnováhu ve výchově. Zuby nehty bojujeme za klidnou domácnost. Každý si lovíme chvíli pro pár efektivně strávených pracovních minut. Učíme se. Nejen online marketing. Děti nás učí něco dalšího. Asertivitě, když vzdorují. Pochopení, když něco nejde. Učí nás znovu vidět. Pozorovat maličkosti. Vážit si přítomnosti. Bát se jeden o druhého.

Matka vs. podnikání

Hodně lidí se mě ptá, jak to jako zvládám. Na to téma už vyšlo pár rozhovorů:

Jsem na mateřské a pracuji. Téma matka vs. podnikání je dneska velmi oblíbené. Podnikající maminky jsou na sebe hrdé. I já jsem. Jedno vám povím. Prča to není.

Psychicky to umí být hodně náročné. Jsou chvíle a dny, kdy prostě moc chcete být se svými dětmi. Jen máma, nic víc. Ale nemůžete. Ne vždy, když chcete.

Mám ho!

Bez Adama bych nikdy nemohla dělat to, co dělám. Být mámou, ale zároveň si odskočit do jiné místnosti a tam pracovat. Hodinu nebo dvě. Neřešit plenky a křik. Soustředit se na sebe. Své myšlenky, nápady, klienty. Realizovat se. Uvolnit se. Dobít energii. A vrátit se k rodině. Odpočinutá a připravená pro ně.

No a já? Já ho mám! Svého Adama. Člověka, kterého miluji. Stojí a jen rukou navrhuje cestu. Půjdu po ní? Asi jo. Ale nejdřív na něj vypláznu jazyk, ať ví, že to není jen tak. 😉

Patří mu obrovské dík. Nejsem na výchovu sama. Nejsem na práci sama. Jsme prostě tým Ladyvirtual.cz.

Být 24 hodin spolu má své nesporné výhody. A taky nevýhody. Nevýhoda je, když musíme pracovat oba. Ale zapeklitější situace nastávají, když naopak nemusíme pracovat ani jeden. To jsme pak oba “na mateřské”. A jako naschvál máme každý jiný názor na to, co si mají děti obléci, co mají jíst, kam se půjde, kdy budou spát… 🙂

Vzdávám hold mámám na plný úvazek

Nechci psát o tom, jaké to je, podnikat a mít děti. Lehké to není. Ale upřímně, mnohem těžší je starat se pouze o děti.

Mít malé děti věkově blízko sobě. Mít dvojčata. Nebo vícerčata. Být mámou na plný úvazek je ta nejtěžší role na světě. To si neumí představit žádný manažééérr, internetový marketééér ani odborný specialista na cokoliv. 😉

Osobně tuto práci na plný úvazek zastávám přibližně polovinu roku. A je to síla. Děti pořád něco chtějí. Nejdřív jenom prso, vykakat se a spát. Ale nejde jim to. Tak brečí. Pak chtějí hračky, ale nedosáhnou na ně. Začínají mluvit, ale neznají slova. Vztekají se. Chtějí víc. Chtějí přítomnost rodiče. Aby tam jen byl. Pro ně. Trpělivě počkal, dokud nevyrostou.

Na konci dne bývám roztrhaná na kousky. Z lásky k dětem. Vždy si uvědomím, jak moc mi chybí ve chvílích, kdy pracuji. A že jediné, co mohu, je dávat jim víc, když jsem právě s nimi. Tohle je asi to nejtěžší, čemu mámy podnikatelky musí čelit.

Ženy, držme se!

Přeju všem ženám, aby výchovu malých dětí zvládly levou zadní. S podnikáním nebo bez. A také aby vedle sebe měly chlapa, který je při výcviku prcků nenechá na holičkách.

10 nejlepších důvodů, proč začít psát blog

Přemýšlíte, jestli má smysl začít s blogem? Určitě! Blog vám pomůže rozvíjet váš život i podnikání. Stane se z vás odborník v oboru. Budete nuceni neustále číst a vzdělávat se. To vás samo o sobě posune dál. Věřte, že vás blogování změní. K lepšímu.

Přečtěte si 10 důvodů, které jsem vybrala a které vám pomohou odpovědět na otázku: Proč začít psát blog? Článek je určený hlavně pro začátečníky. Pokud chcete “nakopnout” dále, přečtěte si 10 praktických důvodů, proč psát blog (a proč ho píšu já) od Jirky Rosteckého.

1. Stanete se pravým spisovatelem 😉

Před nějakou dobou jsem si na profesním blogu postěžovala, že je mi přes 30 a neumím psát. Článek byl hodně sdílený, asi proto, že jsem v něm poukázala na svou slabou stránku 😉

Od té doby jsem se do psaní zakousla a baví mě čím dál víc. Snažím se o lepší psané vyjadřování a komunikaci v e-mailech. Hodně přemýšlím nad tím, jestli smysl sdělení pochopí čtenáři. Používám zbytečná slova? Pryč s nimi! Věty příliš nenatahuji. Ale vím, že jsem na začátku, chce to praxi.

2. Budete hledat smysluplné informace

Když chcete provozovat blog, musíte umět informace filtrovat. Na internetu i ve skutečném světě proběhne tolik událostí, dějů a informací, že není v silách psát o každém prdu. Blogování je nikdy nekončícím procesem výběru a formulace těch nejsmysluplnějších událostí a myšlenek. Pomůže vám to vytříbit si schopnost rozhodnout se pouze pro ty věci, které jsou pro vás správné a stojí za to.

3. Nové návyky a dovednosti

Je to řehole, počítejte s tím. Nic nepřichází samo a radost ze psaní už vůbec ne. Zvláště, pokud si jednou za čtvrt roku “jentak ublognete”. Psaní do online deníčku vyžaduje čas, disciplínu, sebezapření, občas nedostatek spánku a chuť jít s kůží na trh.

A co dál? Možná se naučíte hezky fotit, vždyť blog vyžaduje pěkné fotografie. Učíte se, stáváte se odborníky na zvolené téma. Začnete s klidem zvládat negativní kritiku a nic vás nerozhází ani v reálném životě.

4. Najdete nové přátele

Lidi v online světě jsou strašně fajn. Rádi sdílí své zkušenosti, poznatky, píšou o vyzkoušených produktech a službách. Sbírají a vaří výborné recepty, které vám dávají ochutnat.

Uvidíte, kolik nových a zajímavých vztahů navážete. Teď nemyslím jen přes komentáře na blogu, ale také přes hezké osobní e-maily nebo sociální sítě. Co vy víte, možná  najdete i parťáka na akce nebo do podnikání.

5. Vydělávat blogem? Proč ne

Můj předchozí článek byl o knížce Vydělávej blogem aneb jak naučit váš blog vydělávat. Proč ne? Baví vás to, proč by vás to nemohlo aspoň trochu živit? Když vám to z počátku vydělá na roční hosting, je to určitě super start. Ať je to 500 Kč nebo 5.000 Kč, každá koruna se počítá a radost z koníčku se násobí.

6. Budete inspirací

Myslím, že je velmi krásné od někoho slyšet, že jste inspirací v tomhle nebo v tamtom. Kdo inspiruje mě? Sláma v botách a její blog o přírodě, zahradě, dětech a alternativním způsobu života. Lukáš Pítra a Pavel Ungr, blogy “SEO kolegů” z českého rybníka. Nebo blog instruktorky plavání Vandy. Poradí, i rozesměje. A samozřejmě můj manžel Adam a jeho skvělé zdravé recepty. Jmenovala jsem teď pouze část blogů ze svého blízkého okolí.

Zkuste psát, najděte si vaše velké téma, čas, styl. Postupně začnete lidi kolem sebe inspirovat. A to je báječný pocit, věřte mi.

7. Pár minut slávy… několikrát za měsíc

Nechte lidi nakouknout do vašeho soukromí i myšlení. Ne přes sociální sítě, to není žádné hrdinství. Překročte hranici ostychu a ukažte lidem venku, že jste tady a že vás stojí za to číst. Ze začátku to půjde stuha.

Být známý ve vybraném oboru a psát články na téma, kterému rozumíte, je dobré cvičení pro lidské soužití.

8. Deník jako vzpomínka i investice

Blog vám může sloužit pro osobní i firemní účely. Jedno mají společné. Je to digitální záznam vašeho života či života vaší firmy. Vašeho růstu, každodenních zdarů i nezdarů.

Kromě profesního blogu o online marketingu si píšu tento osobní deník. Také deník pro naše děti: Lily Aničku a Vincenta. Proč?  Je to pro mě podobná vzpomínka, jako ta papírová. Navíc mají online deníky nespornou výhodu. Dětem jednou předáme domény s několikaletou historií, obsahem a zpětnými odkazy. K čemu je to dobré? Nebudou začínat na čisté louce. Třeba se z deníčku Lily Aničky stane e-shop Lily Anna s módou pro děti. Proč ne 🙂

9. Je to (skoro) zadarmo

Váš blog můžete začít kdykoliv a nepotřebujete k tomu ani korunu. Pro začátek vyzkoušejte třeba blog na webnode.cz. V dnešní době nabízí tento systém zajímavé šablony a jednoduchou správu. Můžete vyzkoušet i www.blogger.com nebo blog v nějakých online novinách, třeba iDnes.cz. Nevýhodou těchto systémů je, že svůj blog nevlastníte a nemáte nad ním plnou kontrolu.

Osobně doporučuji systém WordPress. Pokud budete chtít hosting a vlastní doménu, vyjde vás to na pár stovek ročně. Největší investicí, aspoň za začátku, bude váš čas.

10. Naučíte se uvažovat lépe a více komplexně

Blogování vám pomůže zvyšovat sebevědomí a rozvíjet se. Silněji si uvědomíte, jak je právě váš život důležitý a unikátní a že máte ostatním co nabídnout. Psaní vás nutí zamýšlet se nad problémy a hledat jejich řešení.

Toto asi vystraší všechny, kteří by sice rádi vedli blog, ale bojí se, že “nemají nic říct”.  Nebojte se a do psaní se pusťte. Časem najdete směr i téma, ke kterému se vám bude mluvit snadno.

Šťastné blogování, Míša

Jak naučit blog vydělávat?

Chodila jsem nějakou dobu okolo knížky Vydělávej blogem. Vykukovala na mě na Facebooku. Její nákup jsem si jednoho dne zadala do Trella jako úkol. Od té doby na mě vyskakovala se železnou pravidelností: “Kup si mě”. A tak jsem ji koupila. Proč ne. O Daniele Jelínkové jsem v životě neslyšela, ale obal knihy mě nalákal.

Knížku jsem přelouskala za 3 večery. Řekla jsem si, že teď nebo nikdy. Když ji neotevřu a nepustím se do toho, přečtu si ji až v důchodu. Nebo až bude pozdě.

Knížku koupíte TADY

misamatanelli-vydelavejblogem

Co si myslím o knize Vydělávej blogem?

Taková oddechovka podaná autorkou Danielou Jelínkovou. Ta o sobě říká: “Jsem podnikatelka, marketingový nadšenec a především žena, která ve svém životě dělá to, co ji baví a naplňuje.” To zní fajn!

A taky je. Pro ty z vás, kteří začínáte. Nehledejte za žlutým obalem s modrými puntíky nic odborného. Jestli se affiliate programu či jinému vydělávání na blogu věnujete delší dobu, nedozvíte se nic nového.

Vy, kteří jste nepolíbení online marketingem a píšete blog, přečtěte si ji. S knížkou se vám podaří udělat první kroky k zahájení vydělávání na internetu.  Knížka vám také otevře nové otázky, na které si odpověď musíte opatřit jinde. Pátrat hlouběji, sledovat affiliate odborníky a jejich blogy na internetu.

Například:

Zajímá vás obsah knížky Vydělávej blogem?

Mrkněte se na obsah.

Nebo chcete slyšet, co jsem se od Daniely dozvěděla já?

Když si koupíte knížku, připravte se na více, než 200 stránek rozdělených do 8 kapitol. Dozvíte se, jak začít s blogem, jak vybrat jeho zaměření. A že online deníky zaměřené na jedno téma většinou vydělávají více.

Když se už rozhodnete, že budete bloggerem, na jakém systému blog máte připravit. Je lepší WordPressBlogger nebo třeba jednoduchý český systém Webnode? A co všechno potřebujete pro svůj blog? Kde zařídit doménu a hosting?

Jak fungují affilate programy? Proč přemýšlet o strategii blogu? Jak dalece plánovat?

Dozvíte se, jak napsat recenzi na jednotlivé služby či produkty, čím oživíte svůj blog.

Spousta otázek, na které se Daniela pokouší odpovědět. Já si z knížky vytáhla to, co mě opravdu zajímalo. Já už pár zkušeností mám, ať již s tvorbou webů/blogů, SEO a linkbuildingu, tak částečně i s affiliate programy. Už také vím, jaký hosting vybrat. A třeba Wedos, který zmiňuje Daniela, nemohu zrovna doporučit. Všechny weby máme u Active24.cz.

Největší část knížky je věnována proviznímu systému. V další polovině se dozvíte, jak vydělávat (nejen) na blogu pomocí YouTube a natáčení videí. Projdete základy YouTube a jak se stát úspěšným Youtuberem. Co to jsou MFA weby a jak vydělávat pomocí Google AdSense, nebo Sklik Partner. Už víte, jak na pronájem bannerové plochy na blogu? Ne? V knížce se to dozvíte.

Koupit? Nekoupit?

Koupit, pokud máte blog a chcete poradit, jak začít vydělávat. Tištěná kniha stojí 439 Kč, což není zrovna málo. Ale pokud úplně tápete a chcete začít, vyplatí se to. Je to třeba 1 plyšová hračka nebo večeře pro dva.

Proč jsem si knížku pořídila?

Píšeme pro pár vlastních blogů a občas myslím na to, jestli nám dokážou něco vydělat. Ne že bych blogy psala primárně za cílem vytřískat z písmen pár kaček, to rozhodně ne. Na druhou stranu, jak říká Daniela: “Je normální, aby vám to, čemu věnujete energii, vydělávalo.”

Profesní blog Ladyvirtual.cz? Ne!

S Adamem píšeme profesní blog o SEO, UX a marketingu. Na ten jsem samozřejmě ani nepomyslela. Je to odborný “zápisník” o internetovém marketingu. Nějaké reklamy kolem by celý obsah posunulo o pár levelů níže.

Osobní deníčky členů rodiny? Proč ne

Udělali jsme blogy pro příběhy našich dětí – Lilce a Vincentovi. Online milujeme a po narození Lily Aničky to byla moje myšlenka, když jsem se oklepala ze šestinedělí: “Musíme Lilce udělat online deník. Až bude velká, bude mít doménu s historií, možná pár zpětných odkazů. Třeba i nějaký obsah z dětství na blogu zůstane. A ať si na takové doméně postaví cokoliv, nebude začínat od nuly.”

Tohle asi maminky nezkušené v online marketingu nepochopí. Pro nás mají ty domény jasný účel. Dá se na nich něco vydělat? Určitě jo. Kdybych měla čas a o weby se pečlivě starala, přispívala častěji, odkazovala na ně z diskusních fór, vyhledávala affiliate programy, nakupovala hračky a oblečení a pak psala recenze, s recenzemi se chlubila, proaktivně nabízela psaní článků, pak jo.

Bohužel na to čas není a já jsem ráda, když Vinckovi i Lilce přispěji 2x za měsíc krátkým příběhem.

Můj milý deníčku

Začala jsem psát tenhle svůj osobní deník. Proč? Psaní mě baví. Vždycky bavilo. Jenže po škole jsem přestala. Nebyl čas, paměti padlé panny, jak říkala má máma, byly uzamknuty do tajné skrýše. Když jsem po několika letech znovu začala, vůbec to nešlo. Taky se začalo psát jinak. Out jsou prodejní texty, které se snaží čtenáře oblafnout. Ať žije storytelling.

Byla jsem naštvaná, že to nejde. Moc jsem to chtěla zlomit a zase se rozepsat. Snad se to už trochu daří. Hodně mi pomohlo, když jsem si dala dohromady tuhle myšlenkovou mapu:

Tuhý Kořínek – náš magazín o zdraví z přírody

Znáte magazín Tuhý Kořínek? Něco, na co jsem sama osobně strašně zvědavá. Prvotní myšlenka byla jasná. Dejme dohromady něco, co nám bude pasivně vydělávat. A tak jsme to postavili. Ale co to? Magazín jsme zaměřili na zdraví, které pochází z přírody a přirozeného chování i jednání. Bez příkras. Po měsíci provozu víme, že prvotní myšlenku spláchneme do záchodu. Musíme psát o tom, co nás baví a to se v magazínu o zdraví z přírody právě teď děje. To ostatní přijde samo.

Jedno malé upozornění 😉

Knížku sice doporučuji nováčkům, ale rozhodně ne těm, kteří mají problém rozeznat a oddělit podstatné informace od “motivačních žvástů”, jak tomu říká můj manžel. Nebo těm, kteří to sice oddělit dokážou, ale jsou z toho slušně řečeno velmi otrávení. Je potřeba se povznést nad výkřiky: “Začnete si vydělávat velké částky, třeba i pěti či šestimístné.” Třeba jo, ale potrvá to.

Tak držím palce! 🙂

Míša

Jak na úspěšnou optimalizaci života

To takhle večer vysávám (byt ne láhev) a přemýšlím o tom, jak nám to s Adamem krásně šlape. Jako hodinky! K Lily Aničce k nám do rodiny přišel Vincentek a opět totálně rozmíchal pracně sestavený denní harmonogram. Každá minuta se u nás počítá. Skloubit rodinu s dvěma dětmi, naše klienty, psa a vůbec každodenní rituály i překvapení.

Zdá se mi, že neustále něco optimalizujeme. Weby, denní harmonogramy, pracovní čas, procesy, work flow, cash flow, náklady, kdo kam má kakat a za jak dlouho se kdo umyje. Opruz? Ani ne, docela mě to baví. Pomáhá mi to se nezbláznit. Mít v životě řád. Vyhradit si čas, co považuji za podstatné.

Třeba na čtení knížky Bábovky od Radky Třeštíkové. “Má na obalu parciální lak,” řekl mi ten večer u psaní článku Adam a napil se piva.

7 rad, jak na optimalizaci života z praxe

1. Mějte děti

Děti jsou ten nejdůležitější spouštěč. S nimi začnete optimalizovat, vymýšlet, hlídat čas, plánovat. Když to neuděláte, minuty běží. Možná je to trošku tvrdé a válení v posteli s novorzenci i batolaty zní jako fajn plán, ale myslím si, že to zrovna není to, co děti potřebují. Jsem šťastná, že od samého narození Lily Aničky máme práci a to vlastní.

Ano, jasně, mít děti nemusíte a určitě si dokážete život plánovat mnohem lépe a efektivněji (aspoň si to myslíte), ale bez dětí je život jenom poloviční, to mi věřte. A proč mají pracující matky úspěšnější dcery a starostlivější syny? „Pracující matky vytvářejí prostředí, v němž se formuje názor jejích dětí o tom, co je pro ně vhodné a co ne.“

lily-vincent-uvod-1038x576

2. Spěte a relaxujte

Choďte spát, odpočívejte, neponocujte, relaxujte. Tenhle bod mě ani mému manželovi pořád nějak nevychází. Ale ani to není žádná tragédie. 5 a více hodin se snažíme dodržet každý den. Období, kdy se více hlídáme, jsou méně stresová.

A jak se žije holce, která vyměnila propařené noci v pražských klubech za domácí pohodu a občasné noční probuzení kvůli krmení a pokakané plence? “Bezmejdanové” maminkovské období mi moc vyhovuje. Nemusím se obávat, že ráno vstanu s opicí za krkem.

matanelli-spici-kotatko

3. Choďte na procházky nebo běhejte

Pořiďte si psa, prasátko, děti nebo mějte chuť sportovat. Jestli se rádi rýpete v zemi, starejte se o zahradu. Přitom sledujte blonďatou biofarmářku Veroniku, poradí i pobaví.

Zlepší se vám fyzické zdraví, předejdete jmenovitě obezitě, nervozitě i ochablé sexualitě. 🙂

matanlli-rozkvetla-zahrada

4. Ulehčete si život pomocí technologií

U nás je Adam early adopter. Já se pouze “vezu na vlně”, ale musím říci, že mě to moc baví. Mluvím o strojích, nástrojích, online aplikacích a kalendářích. Vše, co vás automaticky upozorní a vy nezapomenete na schůzku či nákup, je skvělé. Pomáhá to nejen v pracovním životě, ale rozhodně i v osobním.

Jaké nástroje používám v osobním životě já?

  • Služby od Google: e-mail na Gmail, Google Chrome, YouTube, překladač, Mapy, Google dokumenty, kalendáře a to nemluvím o službách, které potřebuji k práci. Služby, které nabízí Google, najdete zde.
  • Aplikace Toshl – hlídáme si v nich naše finance.
  • iPhone – ač jsem odolávala, zamilovala jsem se.
  • Facebook, Instagram, Twitter – sociální život mě baví, neomezuje, spojuje se starými přáteli a pomáhá dozvědět se informace, které bych se třeba do svého skonu nedozvěděla.
  • WordPress – běží na něm každý web, který máme. Je fajn, když můžete vyjádřit své pocity či prodávat své služby a produkty v online světě. Bez nutnosti platit programátora, kódera či grafika. Jasně, dokud nepostoupíte na vyšší level a lidé u vás doopravdy nezačnou nakupovat. To už si raději někoho zaplaťte. Šikovných “wordpresařů” běhá po světě spousta.
  • Trello – obzvláště doporučuji na plánování čehokoliv.
  • Toggl.com – online nástroj pro sledování času. Hodí se spíš pro práci, když na něčem pro někoho opakovaně makáte.

iphone-6-458159_640

5. Mixujte, sušte

Jak si doma umixovat ráj plný ovoce a zeleniny? Mixujte zeleninu a ovoce. Nebo ji sušte. Momentálně čekáme šikovnou sušičku na ovoce, zeleninu nebo houby. Moc se na ní těším, u nás jdou například švestky na odbyt ve velkém.

matanelli-mixer

6. Mluvte o plánech s naprostou přesností

Definujte vše 100% přesně. Manželovi, manželce, kamarádovi, mamince… I když vám to někdy může přijít 100% jasné a vysvětlování je naopak zbytečné a únavné.

Zvláště s muži je někdy velice komplikovaná komunikace. 🙂 Tak například. Čeká vás víkend s tchyní. Na manželovi vidíte, že se nechce bavit o tom, co ho čeká. Tak raději mlčíte a vše si naplánujete sama. O víkendu ale vašeho muže čeká překvapení za překvapením a na vás otázky: “A proč jsi mi o tom neřekla?”

Takže i když se vaše protistrana nerada baví o tchyni či o destinaci pro vaši dovolenou, buďte důslední, ptejte se a naprosto přesně říkejte, jak to vidíte či plánujete vy.

matanelli-planujte

7. Neusněte na vavřínech (ale sněte)

Nikdy nepřestávejte snít. O kariéře, dodávce, kterou procestujete Evropu, velké rodině či soběstačné zahradě. Jděte si za svým cílem. I když to někdy bolí, nestíháte ani jeden z předchozích bodů a máte pocit, že to nemá cíl. Věřte, že má. I cesta může být cíl. A když na té cestě budete spokojení, je to skvělé. Víc už dělat ani nemusíte. 🙂

matanelli-snete

Letos do plavek nezhubnu

Vzdychám si nahlas a veřejně. Kdo by odolal arašídovému máslu a voňavému kváskovému chlebu. Adam dostal před pár dny od Slámy v botách kvásek a od té doby již několikrát provoněl celý náš berounský byt.

A já se prostě neudržím. Říkám si: “Je Ti víc než … Už nemáš tolik času stát se vychrtlou modelínou, ovládej se!”

Ale prd platný, tomu se nedá odolat. Prostě jako pracující máma od dětí přesně tohle potřebuji. 🙂