Už samotný let na Sicílii nás překvapil, z nějakého důvodu jsme nedostali sedadla a do poslední chvíle na letišti panovalo napětí, zda do dalšího kola postoupíme my nebo 2 dámy.
Jsem si jistá, že za nástup do letadla vděčíme mému italskému příjmení, přeci jenom nepustit někoho „domů“ by mohlo na Sicílii vyvolat nepříjemný rozruch 
Během 11 dní jsme bydleli nebo se aspoň zastavili ve městech Syrakusy, Noto, Pozzallo, Cava d’Aliga, Marina di Modica, Scicli, Ragusa, Lentini, Nicolosi, Giardini Naxos, Castelmola, Taormina a Katánie.
To všechno jsme projeli půjčeným, novým, ale neuvěřitelně pomalým autem Hyundai (asi i10), které se dá krásně řídit ve městě bez kopečků, a i tak nějak na dálnici (protože většinou rychleji než 70 km v hodině nemáte možnost jet), ale hůř se s ním jede například do městečka Castelmola (kdo měl probůh nápad postavit město na takovém kopci? ), nebo stačí i menší lidská zácpa na Viale S. Pancrazio v Taormině a to nemluvím o Etně cestou na Rifugio Sapienza, kdy holt musíte donutit odcouvat auto za vámi, abyste se znovu mohli do kopce rozjet. Auto umělo všechno možné, jen ne a ne jet
Během těchto napínavých cest začalo vozidlo trochu smrdět, naštěstí až v závěru cestování, a tak jsme to mohli svést na smrad v ulicích Taorminy. Mimochodem, to město je nádherné a určitě nesmrdí
Etna je fascinující, nakradli jsme si tam kamínky a vykouřili jednu malou, téměř bezvýznamnou CBD cigaretu. Taková nouzovka, ale když nám náhodný Ital v Raguse poskytl v dobré víře ID kartu na nákup pochutin poslední záchrany, byli jsme mu neskonale vděčni (on spíš méně).
Ochutnali jsme několik pistáciových krémů (žádný nemůže být blbý, pořád můžete nacházet jen lepší), teplé mléko, několik arančín, pizz (bez D na konci!), hodně pršutů s gorgonzolou místo másla, sicilské pomeranče s cibulí a olivovým olejem nebo neskutečně dobré jídlo v nejlepší indické restauraci na Sicílii.
Mimochodem, poslední 2 jídla připravovaly mamky synů, kteří nás obsluhovali. Jejich hrdost na kuchařský um byla překrásná
Šli jsme na pláž v Katánii kvůli letadlům odlítajících z blízkého letiště, ubytování řešili až během cestování a plány se měnily, v parku pod Etnou při cestě do jeskyně nás vyštěkali psi (asi by nás nesnědli, ale kdoví), bydleli jsme ve spolubydlení, kde do pokojů vedly dveře připomínající vstup do šatní skříně (a toho okna do šachty tam byla docela i škoda, bez okna by si člověk mohl výhled aspoň představovat ), ale i v apartmánu v Raguse, který vybavením připomínal zámek (nebo aspoň pokoje pro služebné ze zámku ), a taky v bytě s krásným výhledem na část Taorminy a Byzantské lázně.
Na nejjižnějším místě Sicílie jsme se neuvěřitelně spálili (někteří ještě více, než bylo potřeba ), protože přeci po 2 dnech na Sicílii už jsme si trochu zvykli, já si po pár pivech (hlavně Tennent’s Super) koupila troje šaty a jejich cenu vidím až teď (to znamená, že jsem se nechala hodně unést).
Jo a taky jsme před návratem domů netušili, jak moc náš let domů zasáhne stávka v Katánii. Jak se ukázalo, strach ze stávky byl zbytečný, protože jsme zaspali, kdo by vstával ve 4 ráno, když jde spát po půlnoci, žejo.
Ale i bez velkého plánování bylo všechno propočítané, do letadla jsme tentokrát místa dostali a let stihli, a odvezli si slovíčka caldo, freddo, noleggio, pagare, belissima a tak Raccomando la Sicilia e grazie a David
Jediné, co mě mrzí, že jsme nenašli papyrus
