Děti jsou největší učitelé

Sdílej na

FacebookTwitterGoogle


Bouch, bác! Kohout letí do kouta. Poslouchám se zatajeným dechem. Pozoruji půlročního Vincenta. Zranitelné malé miminko. Protahuje se, ale oči neotevře.

“Néééé!” slyším jekot Lily Aničky. Tatínek ji dopřává ranní sprchu a jí se to jako obvykle nelíbí. Chtěla bych vyskočit z postele, jít za ní a obejmout ji. Ale nemůžu. “Malý velký” Vincent právě snídá. Bez prsa neodejdu.

O 20 minut později se vyštrachám z postele. Spícího Vincenta obklopím peřinou. Přeci jenom, už se otáčí. Jdu po schodech dolů. Vítáme se už s usměvavou Lily Aničkou. A Adamem – tatínkem v zápřahu.

Takhle začíná skoro každé ráno. A jak to pokračuje? Různě. S Adamem podnikáme. Na stejném projektu. Z domova.

Jedno je jisté. Neustále hledáme smír a mír. Rovnováhu ve výchově. Zuby nehty bojujeme za klidnou domácnost. Každý si lovíme chvíli pro pár efektivně strávených pracovních minut. Učíme se. Nejen online marketing. Děti nás učí něco dalšího. Asertivitě, když vzdorují. Pochopení, když něco nejde. Učí nás znovu vidět. Pozorovat maličkosti. Vážit si přítomnosti. Bát se jeden o druhého.

Matka vs. podnikání

Hodně lidí se mě ptá, jak to jako zvládám. Na to téma už vyšlo pár rozhovorů:

Jsem na mateřské a pracuji. Téma matka vs. podnikání je dneska velmi oblíbené. Podnikající maminky jsou na sebe hrdé. I já jsem. Jedno vám povím. Prča to není.

Psychicky to umí být hodně náročné. Jsou chvíle a dny, kdy prostě moc chcete být se svými dětmi. Jen máma, nic víc. Ale nemůžete. Ne vždy, když chcete.

Mám ho!

Bez Adama bych nikdy nemohla dělat to, co dělám. Být mámou, ale zároveň si odskočit do jiné místnosti a tam pracovat. Hodinu nebo dvě. Neřešit plenky a křik. Soustředit se na sebe. Své myšlenky, nápady, klienty. Realizovat se. Uvolnit se. Dobít energii. A vrátit se k rodině. Odpočinutá a připravená pro ně.

No a já? Já ho mám! Svého Adama. Člověka, kterého miluji. Stojí a jen rukou navrhuje cestu. Půjdu po ní? Asi jo. Ale nejdřív na něj vypláznu jazyk, ať ví, že to není jen tak. 😉

Patří mu obrovské dík. Nejsem na výchovu sama. Nejsem na práci sama. Jsme prostě tým Ladyvirtual.cz.

Být 24 hodin spolu má své nesporné výhody. A taky nevýhody. Nevýhoda je, když musíme pracovat oba. Ale zapeklitější situace nastávají, když naopak nemusíme pracovat ani jeden. To jsme pak oba “na mateřské”. A jako naschvál máme každý jiný názor na to, co si mají děti obléci, co mají jíst, kam se půjde, kdy budou spát… 🙂

Vzdávám hold mámám na plný úvazek

Nechci psát o tom, jaké to je, podnikat a mít děti. Lehké to není. Ale upřímně, mnohem těžší je starat se pouze o děti.

Mít malé děti věkově blízko sobě. Mít dvojčata. Nebo vícerčata. Být mámou na plný úvazek je ta nejtěžší role na světě. To si neumí představit žádný manažééérr, internetový marketééér ani odborný specialista na cokoliv. 😉

Osobně tuto práci na plný úvazek zastávám přibližně polovinu roku. A je to síla. Děti pořád něco chtějí. Nejdřív jenom prso, vykakat se a spát. Ale nejde jim to. Tak brečí. Pak chtějí hračky, ale nedosáhnou na ně. Začínají mluvit, ale neznají slova. Vztekají se. Chtějí víc. Chtějí přítomnost rodiče. Aby tam jen byl. Pro ně. Trpělivě počkal, dokud nevyrostou.

Na konci dne bývám roztrhaná na kousky. Z lásky k dětem. Vždy si uvědomím, jak moc mi chybí ve chvílích, kdy pracuji. A že jediné, co mohu, je dávat jim víc, když jsem právě s nimi. Tohle je asi to nejtěžší, čemu mámy podnikatelky musí čelit.

Ženy, držme se!

Přeju všem ženám, aby výchovu malých dětí zvládly levou zadní. S podnikáním nebo bez. A také aby vedle sebe měly chlapa, který je při výcviku prcků nenechá na holičkách.

Sdílej na

FacebookTwitterGoogle


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *