Když nejde spát, můžeš se mít hezky i jinak. Nebo snít! 
Třeba o východu slunce ve 4:55. Pak už to snění může být tak dotěrné, že se na něj jdeš podívat, zvlášť když zjistíš, že je 4:48. A poslechnout štěkání srnců.
Když se zadaří, můžeš kromě snění třeba taky přemýšlet o pravdivosti sdělení, které si před spaním přečteš v knížce:
Když jsem jí položil otázku, podívala se na mě, pak zvedla oči a podívala se doleva, na místo, kam se díváme, když si vybavujeme staré znalosti. Doprava nahoru se díváme, když hledáme něco nového.
Most přes navždy, Richard David Bach
Věda tomu moc nevěří (výzkumy pohyby očí jako spolehlivý ukazatel vzpomínání ani lhaní nepotvrdily). Já bych k tomu ještě zvažovala, jestli člověk nemá větší sympatie k nějaké konkrétní straně, nebo prostě tik. (https://www.scienceofpeople.com/read-people-eyes/)
A pak je možné si to sdělení ještě překládat do italštiny z těch pár slovíček, která znáš: Guardiamo a sinistra per cose vecchie. Guardiamo a destra per cose nuove.
La dolce vita 
